<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.cambschool.eu/domains/cambschool.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Modelov%C3%BD_risk</id>
		<title>Modelový risk - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.cambschool.eu/domains/cambschool.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Modelov%C3%BD_risk"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.cambschool.eu/domains/cambschool.eu/index.php?title=Modelov%C3%BD_risk&amp;action=history"/>
		<updated>2026-04-18T09:24:09Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.25.3</generator>

	<entry>
		<id>http://www.cambschool.eu/domains/cambschool.eu/index.php?title=Modelov%C3%BD_risk&amp;diff=307&amp;oldid=prev</id>
		<title>Webmaster: Založena nová stránka s textem „Ve financích, '''modelový risk''' nebo '''risk z modelu''' (angl. &quot;model risk&quot;) je riziko ztráty rezultující z použití modelů při rozh…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.cambschool.eu/domains/cambschool.eu/index.php?title=Modelov%C3%BD_risk&amp;diff=307&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2017-01-02T11:55:06Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „Ve &lt;a href=&quot;/domains/cambschool.eu/index.php?title=Finance&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Finance (stránka neexistuje)&quot;&gt;financích&lt;/a&gt;, &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;modelový risk&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; nebo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;risk z modelu&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (angl. &amp;quot;model risk&amp;quot;) je riziko ztráty rezultující z použití modelů při rozh…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;Ve [[finance|financích]], '''modelový risk''' nebo '''risk z modelu''' (angl. &amp;quot;model risk&amp;quot;) je riziko ztráty rezultující z použití modelů při rozhodování, původně a často v kontextu hodnocení [[cenné papíry|cenných papírů]]. Ale modelový risk je stále víc rozšířený v aktivitách jiných než hodnocení c.p., například&lt;br /&gt;
*přirazení spotřebitelského kreditního skóre&lt;br /&gt;
*predikce v reálném čase pravděpodobnosti podvodné transakce platební kartou&lt;br /&gt;
*výpočet pravděpodobnosti, že cestující letadlem je terorista atd.&lt;br /&gt;
Expert Rebonato v roce 2002 navrhl alternativní definici:&lt;br /&gt;
# Po pozorování kolekce cen pro skryté a hedgové instrumenty, odlišné ale identicky kalibrované modely mohou produkovat různé ceny pro stejný exotický produkt.&lt;br /&gt;
# Vzniknou ztráty kvůli &amp;quot;chybné&amp;quot; hedgové strategii navržené modelem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rebonato definuje modelový risk jako &amp;quot;risk výskytu velkého rozdílu mezi hodnotou &amp;quot;značka-ku-modelu&amp;quot; (mark-to-model) komplexního nebo nelikvidního instrumentu, a cenu pri které je stejný instrument obchodovaný na trhu.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Typy modelového risku==&lt;br /&gt;
Burke považuje za chybu použití modelu (namísto spolehnutí se na hodnocení experta) jako typ modelového risku. Derman popisuje různé typy modelového risku, které vznikají použitím modelu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Chybný model===&lt;br /&gt;
* nepoužitelnost modelu&lt;br /&gt;
* chybná specifikace modelu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Modelová implementace===&lt;br /&gt;
* programové chyby&lt;br /&gt;
* technické chyby&lt;br /&gt;
* použití nepřesných numerických aproximací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Modelové použití===&lt;br /&gt;
* implementační risk&lt;br /&gt;
* dátové problémy&lt;br /&gt;
* kalibrační problémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje modelového risku==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Neurčitost a proměnlivost ===&lt;br /&gt;
Proměnlivost je nejdůležitější vstup v managementu riskových modelů a cenových modelů. Neurčitost na proměnlivost vede k modelovému risku. Derman se domnívá, že produkty, kterých hodnota závisí na &amp;quot;proměnlivém úsměvu&amp;quot; (název pro implikované vzorky proměnlivosti) jsou nejvíc rizikové: &amp;quot;Myslím, že je bezpečné říct, že není oblast, kde modelový risk je víc problémový než při modelování &amp;quot;proměnlivého úsměvu&amp;quot;.&lt;br /&gt;
Avellaneda &amp;amp; Paras (1995) navrhli systematický způsob studia a zmírnění modelového risku rezultujícího z proměnlivé neurčitosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Časová nestálost===&lt;br /&gt;
Buraschi a Corielli formalizovali koncept &amp;quot;časové nestálosti&amp;quot; s ohledem na [[arbitráž|bezarbitrážní]] modely, které umožňují perfektní soulad konečné struktury úrokových sazeb. V těchto modelech současná [[výnosová křivka]] je vstup, tedy nová pozorování této křivky se dají použít na aktualizaci modelu v pravidelných intervalech. Sledují problém časově konzistentních a samofinancujících strategií v této třídě modelů. Modelový risk ovlivňuje všechny 3 hlavné kroky [[management risku|managementu risku]]: specifikaci, odhad a implementaci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Korelační neurčitost===&lt;br /&gt;
Neurčitost při korelačních parametrech je další důležitý zdroj modelového risku. Cont a Deguest navrhli metodu výpočtu výskytů modelového risku v multi-aktivových kapitálových derivátech a ukázali, že volby, které závisí na nejhorších nebo nejlepších výkonech v košíku (tzv. [[duhová volba]] (rainbow option), jsou víc vystaveny modelové neurčitosti jako indexové volby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gennheimer hodnotí modelový risk přítomný v nastavených derivátech cenového košíku. Oceňuje tyto deriváty různymi způsoby a vyvozuje, že &amp;quot;... pokud není velká jistota pro strukturu závislostí v kreditovém košíku, jakýkoli investoři, kteří chtějí obchodovat s defaultními produkty košíku by měli zcela nezbytně vypočítat ceny při alternativní specifikaci a verifikovat chyby odhadu jejich simulace na zjištění použitého modelového risku.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komplexita===&lt;br /&gt;
Komplexita modelového nebo finančního kontraktu může být zdrojem modelového risku, co vede k chybnému určení jeho riskových faktorů. Tento faktor byl citován jako hlavní zdroj modelového risku pro cenné papíry založené na hypotékách během krize v roce 2007.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nelikvidnost a modelový risk===&lt;br /&gt;
Modelový risk není jen pro komplexní finanční kontrakty. Frey (2000) prezentuje studii, jak tržní nelikvidnost je zdrojem modelového risku. Napsal, že &amp;quot;Pochopení spolehlivosti modelů použitých na hedgové a risk-management účely s ohledem na předpoklad perfektně likvidných [[trh]]ů je proto důležitá věc v analýze modelového risku všeobecně.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kvantitativní přístupy k modelovému risku==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Přístupy modelového průměru a nejhoršího případu===&lt;br /&gt;
Rantala (2006) uvádí, že &amp;quot;Při řešení modelového risku, raději než se rozhodovat z jednoho vybraného &amp;quot;nejlepšího&amp;quot; modelu, uživatel může využít celou sadu modelů použitím modelového průměrování.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další přístup k modelovému risku je nejhorší případ (worst-case), nebo přístup &amp;quot;minmax&amp;quot;, obhajovaný v rozhodovací teorii autorů Gilboa a Schmeidler. Tento přístup uvažuje kolekci modelů a minimalizuje ztráty vznikající v nejhorším případě. Tento přístup vyvinul Cont (2006).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Kvantifikující výskyt modelového risku===&lt;br /&gt;
Na měření risku vytvořeného modelem, musí být porovnán s alternativním modelem nebo se sadou alternativních benchmark (srovnávacích) modelů. Problémem je jak vybrat tyto srovnávací modely. V kontextu oceňování derivátů Cont (2006) navrhuje kvantitativní přístup k měření modelového risku v portfoliích derivátů:&lt;br /&gt;
*nejprve se specifikuje sada srovnávacích modelů a kalibruje na tržní ceny likvidných instrumentů&lt;br /&gt;
*pak se ocení cílové portfolio podle všech srovnávacích modelů.&lt;br /&gt;
Míra vystavení modelovému risku je pak dána podle rozdílu mezi hodnocením současného portfolia a hodnocením nejhoršího případu podle srovnávacích modelů. Tato míra se dá použít jako způsob určení rezervy pro modelový risk portfolií derivátů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Poziční limity a rezervy hodnocení===&lt;br /&gt;
Kato a Yoshiba diskutují kvalitativní a kvantitativní způsoby kontrolování modelového risku. Napsali, že &amp;quot;Z kvantitativní perspektivy v případě cenových modelů můžeme vytvořit rezervu umožňující zjistit rozdíl v odhadech použitím alternativních modelů. V případě modelů měření risku, můžeme použít scenářovů analýzu pro různé fluktuační vzorky riskových faktorů, nebo poziční limity se mohou vytvořit podle informací získaných ze scenářové analýzy.&amp;quot;&lt;br /&gt;
Cont (2006) obhajuje použití modelového risku na výpočet těchto rezerv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Redukce modelového risku==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Teoretický základ===&lt;br /&gt;
* zvážení základních předpokladů&lt;br /&gt;
* zvážení jednoduchých případů a jejich řešení (modelových hranic)&lt;br /&gt;
* [[parsimonie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Implementace===&lt;br /&gt;
* hrdost na vlastnictví&lt;br /&gt;
* šíření modelu ven uspořádaným způsobem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Testování===&lt;br /&gt;
* [[stresové testování]] a [[backtesting]] (podle historických dat)&lt;br /&gt;
* Vyhnutí se aby malé problémy se později zvětšili na velké.&lt;br /&gt;
* nezávislé hodnocení&lt;br /&gt;
* pokračující monitorování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Příklady redukce modelového risku==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Parsimonie===&lt;br /&gt;
Taleb vysvětlil proč většina nových modelů zkoušejících opravit nepřesnosti [[Black–Scholes]]ovho modelu nebyly akceptovány:&lt;br /&gt;
&amp;quot;Obchodnící se nenechají zmást Black–Scholes–Mertonovým modelem. Existence &amp;quot;proměnlivého povrchu&amp;quot; je jedna taká adaptace. Ale našli ji mlžit o jednom parametru - proměnlivosti, a udělali ji funkcí času vypršení (epiry time) a realizační ceny (strike price), raději než udělat precizní odhad jiné.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ale Cherubini a Della Lunga popisují nevýhody parsimonie v kontextu proměnlivosti a korelačního modelování. Použití nadměrného množství parametrů může indikovat &amp;quot;overfitting&amp;quot; (nadhodnocení), zatímco použití přísně specifického modelu může lehko indukovat model nepřesnosti a systematické chyby na prezentaci budoucí distribuce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Pojištění modelového risku===&lt;br /&gt;
Fender a Kiff (2004) poznamenali, že držení komplexních finančních instrumentů jako [[CDO]] &amp;quot;se přenáší do zvýšené závislosti na těchto předpokladech a proto vyšší modelový risk. Protože tento risk třebe očekávat na cenění trhem, část výberu získaného výnosu v poměru k stejně hodnoceným jednoduchým obligorním instrumentů je pravděpodobněji přímá reflexe na modelový risk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Případové studie==&lt;br /&gt;
* [[Natwest]]—Interest rate options and swaptions—incorrect model specification.&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web |url=http://www.blackswanrisk.com/advisory5.html |title=Model Validation and Backtesting }}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Bank of Tokyo-Mitsubishi]]—Interest rate options and swaptions.&amp;lt;ref&amp;gt;{{cite web |url=http://www.derivativesstrategy.com/magazine/archive/1997/0697fea1.asp |title=Controlling Model Risk }}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[LTCM]]—lack of stress testing—Crouhy, Galai, and Mark.&lt;br /&gt;
* [[Barclays de Zoete Wedd]] (BZW)—Mispriced currency options.&amp;lt;ref name=&amp;quot;New England Econ Review&amp;quot;&amp;gt;{{cite journal |url=http://www.bostonfed.org/economic/neer/neer1997/neer697b.pdf   |title=Model Error |first=Katerina |last=Simmons |year=1997 |journal=New England Economic Review |volume= |issue= |pages=17–28 }} Evaluation of various finance models&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[National Australia Bank]] $3 Billion AUD loss on Homeside interest rate model.&amp;lt;ref name=&amp;quot;7:30 report&amp;quot;&amp;gt;{{cite web |url=http://www.abc.net.au/7.30/content/2001/s358000.htm |title=National Australia Bank chief promises review as share price drops }}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[2007–2012 global financial crisis]] – Over-reliance on [[David X. Li]]'s Gaussian copula model  misprices the risk of collateralized debt obligations.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Wired.com&amp;quot;&amp;gt;{{cite web |url=http://www.wired.com/techbiz/it/magazine/17-03/wp_quant |title=Recipe for Disaster: The Formula That Killed Wall Street |work=Wired |date=February 23, 2009 }}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Podobné témy==&lt;br /&gt;
*[[Specifikace (regrese)]]&lt;br /&gt;
*[[Riskový management]]&lt;br /&gt;
*[[Hodnota v risku]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Category:Odborné termíny]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Webmaster</name></author>	</entry>

	</feed>